Když jsem před lety šla na své první školení týkající se fascií, čekala jsem něco nového. Hltala jsem teorii a při praxi jsem si  překvapivě říkala „tohle znám, tohle cvičím, tohle mi dělá dobře!“. Jako tanečnice totiž dáváme fasciím hodně prostoru a kdysi ve svém vlastním boji s chronickými bolestmi zad jsem instinktivně propojovala tanec a rehabilitační cvičení... Bylo to něco, co mi pomáhalo, ale nedokázala jsem vysvětlit proč. Na školení Fascial Fitness Introduction Course jsem ale na své otázky „proč…“ dostala odpovědi. Ačkoliv posilování svalů, je pro správné držení těla a bezbolestná záda opravdu důležité, tak fascie – jejich pružnost, ladnost pohybů, hydratace atd. je také neméně důležitou součástí péče o náš pohybový aparát. Mé nadšení předávat tyto znalosti dál je velké a proto sepisuji tento článek, kde chci v bodech vysvětlit, proč se fasciím věnovat. Ale nejprve od toho nejdůležitějšího…

CO JSOU FASCIE?

Fascie jsou pojivovou tkání, kterou si můžete představit jako jemnou, pružnou a zároveň pevnou pavučinku, která obaluje všechny svaly a orgány v těle. V průběhu života mohou špatnými pohybovými návyky, nevhodným držením těla či stresem fascie ztratit pružnost, tím se pak může zhoršit plynulost pohybu jednotlivých svalů a to vede k dalším problémům až bolesti zad.

PROČ A JAK SE O FASCIE STARAT?

• O fasciích se také hovoří jako o největším smyslovém orgánu lidského těla, který řídí, ovládá a vnímá pohyb. Fascie umí vysílat signály bolesti. Hustota smyslových buněk v nich uložená je čtyřikrát vyšší než ve svalu.

V praxi podporujeme vnímání smyslů především automasáží. Využíváme k tomu především masážní válec a míčky. Masáž je také dosud nejznámější formou tréninku fascií.

• Fascie reagují na různé podněty a to nejen fyzické, ale v neposlední řadě reagují i na psychickou nepohodu. Pod chronickým stresem se vylučují určité chemické látky, které podněcují myofibroblasty ke kontrakci a nabádají je k tomu, aby stáhly celou fasciální síť. Důsledkem toho reagují stažením samozřejmě i svaly, protože až 30% svalových vláken končí ve fasciální síti.

V praxi vnímám, že někdy i vytrvalé cvičení bolesti zad nevyléčí, pokud si nevyřešíme problémy v běžném životě, které nás neustále vystavují velkému tlaku a stresu.

• Povrchová fascie přechází do podkožní tukové vrstvy a je s ní přímo spojována. Fasciální vrstva se tak podílí na metabolické aktivitě tukových buněk a na jejich endokrinním působení. 

V praxi jsou fascie užitečné i pro ty, kteří chtějí redukovat svou váhu.

• Při protahování jsou z tkáně vytlačovány škodliviny a voda. Fascie pak fungují jako „houba“, která se může naplňovat novými, čerstvými tekutinami z krevní plazmy a podporuje tak pružnost.

V praxi je dobré po fasciálním cvičení doplnit tekutiny, ať má tělo z čeho čerpat.

• Fascie jsou adaptabilní a mění svou strukturu v závislosti na mechanických požadavcích.

V praxi to znamená, že máme-li sedavé zaměstnání, tak kvůli snížené hybnosti se může pružná a jemná pavučinka zacuchat. Zhutnělá a nepružná tkáň může v důsledku znamenat různé svalové nerovnováhy a s tím spojené bolesti pohybového aparátu. Nedostatek pohybu (nebo jednostranný pohyb) v práci bychom tak měli kompenzovat ve svém volnu. Na lekcích se snažíme zapojit dlouhé fasciální řetěžce tak, aby trénink byl vhodnou kompenzací pro všechny neduhy běžného života.

Zdroj informací: Introducition course Fascial Fitness

autor článku: Lenka Adamičková

Rezervace místa na dolezalovalenka@centrum.cz nebo 727 957 495.